Kdo napíše první
Taky si pamatujete na svoje pubertální léta, kdy jste dychtili po tom, mít s někym konkrétnim kontakt, ale nechtěli jste mu napsat první? A stalo se vám to někdy i v pětadvaceti? Já asi nikdy nevyrostu, ale upřímně pořád sama sebe občas překvapuju. V jednu chvíli si připadám děsně dospělá, jak to mám v hlavě srovnaný a život víceméně pod kontrolou a pak se sama sobě divím, jak juvenilně se dokáže moje vědomí chovat . Ona dálka neni jednoduchá, o tom už jsem psala a určitě ještě někdy budu. S některýma lidma se udržuje kontakt líp a s někym hůř, o jiných zjistíte, že už do vašeho života nepatří, ale to nevadí, tak to prostě je. Někdy se stane, že váš nejlepší kámoš si najde konečně přítelkyni, která nemá v hlavě vydlabáno a začne zapomínat na svoji starou nejlepší kámošku, která je teď 600 km daleko. Ale to je taky v pořádku, já se občas připomenu. Navíc oba víme, že i když zrovna mlčíme, tak tu ten druhej pořád je, táhnem to dlouho, známe to. Jiný lidi s váma udržujou random ...