Jak se v lidech pleteme

Tenhle článek píšu hrozně nerada, ale v poslední době jsem toho plná. Touhle dobou je to jedna jediná osoba, která ve mně tyhle myšlenky spouští, ale když se na to podívám z větší dálky, dá se to pojmout i obecně. Jak strašně se můžeme v lidech plést.

Poznáte člověka a myslíte si, že je idiot nebo třeba jen nesympatickej, že si prostě nebudete rozumět. A furt se s nim nechtěně potkáváte a pak zjistíte, že ten člověk je opravdu hroznej nebo naopak že je to přesně váš šálek kávy/čaje/člověka. No, to je ten lepší případ.

Ale já chci spíš psát o tom, jak nás lidi můžou zklamat. A nejhorší je, že ty lidi můžou mít obří vliv na vás i na váš život, jako to bylo u mě minimálně dvakrát v životě. V těchto dvou případech mě to srazilo na kolena.

Na uplném začátku je ten člověk super, pak začne bejt skvělej a pak o něm všude básníte, jak je to celý boží a tady končí ta schopnost objektivního a kritického uvažování. Pak ten člověk se k vám začne chovat trochu neuctivě, ale vy to nevidíte, protože přece je to nejlepší člověk, kterého jste si mohli na tuhle pozici vybrat a je to vlastně celý úplně skvělý. Investujete do toho všechen svůj čas i energii, to přece nevadí, že nemáte život, moc pracujete nebo tak něco, to se vám přece všechno časem vrátí a vyplatí!

Pak přijde to stadium, kdy vás na jeho chování k vám začne upozorňovat okolí, že to jako není dobrý nebo, že to je dokonce špatný! Co ti o tom asi tak vědí? Nevidí do toho a vůbec, možná žárlej. A tak si svýho hada na prsou vesele obhajujete do háálelůjah.

A ta další fáze většinou přichází dost zadlouho. Začne vykukovat trochu nespokojenosti - nemám čas na rodinu, nemám čas na kamarády, nemám čas na své koníčky, nemám život - kdo vlastně jsem? Je to takový malý vězení. A já teda se snažím vždy hledat chybu u sebe, možná jsem to tak nedělala vždycky, ale v posledních letech jo. A začnete s tím trochu možná něco dělat, ale tomu druhému se to úplně nezamlouvá a nelíbí. A protože jsou tihle lidi většinou skvělí manipulátoři (jak jinak byste si to všechno zaslepení taky vysvětlili, přeci nejsem blbá:)))), tak vás přesvědčí o tom, že to tak vlastně chcete a tak. A tady se to začíná cyklit.

Pěkně mu to spolkneme a uvěříme, že to tak je vlastně super. Ale za nějaký čas nás to dožene znova, třeba trochu v jiný podobě a chceme zase něco změnit a zas to nevyjde a to se může dál opakovat. Dokud nepřijde tak hezky řečeno pád na držku. A ten bolí víc než byste si dovedli představit.

Blbý je, když se toho člověka nejde zbavit jen tak. Když jste na něm třeba emočně závislí nebo vás k němu vážou pracovní povinnosti, který nejdou jen tak všechny z fleku utnout, ale musí se dokončit, dotáhnout do konce. Ještě horší je, když na tom visí celá vaše budoucnost a tomu člověku je to úplně jedno. Nejspíš si to ani neuvědomuje. To je potom tak hluboká propast, že to chce hodně sil a kuráže to zvládnout.

Ve chvíli, kdy mu řeknete, že končíte, začne kopat kolem sebe a vrážet vám kudly do zad. A já nechci říct, že to dělá záměrně, já mám prostě pocit, že ten člověk to opravdu dělá nevědomě, bez záměru a že mu vůbec nedochází, jaký to má dopad na vás a třeba na vaše mentální zdraví. Což je prostě průser.

Nakonec se to vyvine v naprostý nezájem, protože už mu nemáte, co přinést. Zase nejspíš nevědomě. A tak musíte sami proplouvat a bojovat s věcmi, které měly být společná záležitost, ale jemu to je jedno, jeho budoucnost na tom nezávisí. Moje bohužel dost zásadně. A ta plavba není jednoduchá (o temných pocitech sebelítosti a psychických rozkladech budu psát zase jindy, jo).

Lepší ale neméně bolavá situace, je když vás ten člověk odkopne sám. To je pak boj jiného rázu, ale minimálně to má potenciál rychlejšího uzdravení. (O tom možná taky příště.)

A nejlepší je slyšet, jak vám to všichni říkali. ♥♥♥

Nicméně důležitá poznámka je, že tihle lidi nemusí být prostě špatní nebo zlí. Spíš bych řekla, že mají v sobě nějaký svůj nevyřešený boj, který nezvládají a tímhle způsobem to reflektují na své okolí. Nechtěně a nevědomky.

Tak si dávejte pozor na to, jaký si vybíráte vedoucí, školitele nebo třeba boyfriendy (partnery/partnerky). A vůbec všechny lidi, kterýma se obklopujete. Protože lidi kolem vás jsou vaše volba, ať chcete nebo ne.

Peace.